3. díl je tu.... :D upozorňuju - jestli vám to bude připadat jako totální slátanina.... tak se vám omlouvám.....gomen :D ale jinak se vyjadřovat neumim...blah,blah,blah :D jdeme ~
Průzkumná legie má nový testovací subjekt a to Ninu. Nina je totiž jedna z těch, kteří se dokáží proměnit na obra a tudíž může pomoci lidstvu k slávě a vítězství nad obry. Hanji je z toho úplně celá vedle, naopak Levimu moc do smíchu není. Zdá se, že je jaksi uražený tou novinkou, že Nina je taky titán. A Nina? Ta je zase překvapená z toho jak se k moci titána dostala.
____________________________________________________________________________________________________________
''Nino, jakmile odstrojíš koně a uděláš svoji práci, okamžitě příjdeš zamnou ano?'' ''To je rozkaz''! Řekl chladně Levi.
''Ano''!!! Zasalutovala Nina a se strachem se dívala na odcházejícího Leviho. Poté si oddychla vzala a odvedla koně do stáje, kde ho pomalu odstrojila.
''Neměj strach Nino, Levi tě neukousne''. Zasmála se Hanji.
''Eh''!! '¨Já nemám strach''. Odvětila Nina.
''Ale notak předemnou to skrývat nemusíš, já vím že máš z Leviho strach''. Provokovala Hanji.
''Takhle, nevim co mam od Leviho čekat za reakci - buď mne zbije jak nějakého prašivého psa, za to že nevim o mé schopnosti....nebo.....no nebo mi jen s klidem něco vyříká''. Řekla potichu Nina.
''No dobrá tedy''. Zamumlala Hanji, otočila se a odkráčela směrem k ostatním.
Nina konečně odstrojila koně. Byl podvečer...Nina byla strašně unavená. Chtěla si jít už lehnout, ale musela jít ještě za Levim, z kterého měla momentálně hrůzu. Když už byla u místnosti ve které čekal Levi, váhavě se zadívala na kliku od dveří, které vedli do pokoje. Otevřela dveře a pomalu vkročila do místnosti. ''D-dobrý podvečer Levi...tak - tak jsem tu''. Zasalutovala Nina.
''Výborně posaď se, musíme si promluvit''. Řekl Levi.
Nina se posadila a v tu chvíli uslyšela jak k ní přišli dva lidé a dali ji ruce na ramena.
''Počkat co to má být, kdo je to''?! Vylekala se Nina.
''Nevim kdo nebo co jsi Nino, ale potřebuju tě mít pod kontrolou, takže tihle dva tě teď odvedou pryč''. Řekl s rozhodnutím Levi.
''Tak to teda ne''! Vstala ze židle Nina a odstrčila dva vojáky, kteří ji měli odvést.
''Copak mi nevěříš''? Já bych nikdy nikomu neublížila''! Odsekla s pláčem Nina.
''O to nejde, ty pitomá. Jde o to, že nejdříve si musim ověřit zda jsi člověk nebo titán''. Řekl hlasitě Levi.
''Co prosim?!! Jestli jsem člověk nebo titán?! Copak si slepý....já jsem člověk...ČLOVĚK! Zakřičela Nina.
''Člověk jo?..... Tak jakto že se můžeš změnit na titána co!! Podívej nechci se tu s tebou hádat a přestaň mi tu bulet jak nějaké děcko.... odveďte ji''. Řekl rozzlobeně Levi a ótočil se zády k Nině.
''C-cože''?? Polevila Nina a v šoku se sesunula na kolena. Dva muži vzali a odvedli Ninu pod budovu do sklepení, kde ji měli zavřít do cely.
''Tak počkat...nic jsem přece neudělala a vy mne chcete zavřít''! Vytrhla se Nina ze spárů strážců, kteří ji pevně drželi.
''Co se tu děje''! Tázal se Levi.
''Levi šel kousek za námi''? Zeptala se překvapeně Nina.
''Co si sakra myslíš ty náno pitomá, okamžitě se vzpamatuj a uklidni se''. Řekl už dost naštvaný Levi.
Levi přikráčel k Nině, chytl ji za triko a přitiskl ji silou ke zdi. ''Co se to s tebou stalo Nino... Do této chvíle si byla milá jak ''andílek'' a od této chvíle co chci mít nad tebou dozor se chováš jak kdybych tě chtěl nechat popravit, co tak najednou!!! Levi se podíval Nině do očí a čekal jasné vysvětlení ohledně jejího chování.
''Levi...já...já jsem člověk..''. Odpověděla mu jemným hláskem Nina.
''Tss, to mne nezajímá''. Odvrátil Levi pohled a zadíval se do prázdé tmy která byla ve sklepení.
''Tak co sakra chceš!! Nech mne jít...jsem člověk jako ostatní, jako ty..vždyť jsem ti skoro pořád na očích, tak máš na mne dozor! Řekla zase s pláčem Nina.
''Ty to nechápeš, děcko''. Řekl znuděně Levi a srazil Ninu k zemi. ''Zavřete ji a dejte ji do okovů. Ona si jednou uvědomý, proč jsem se takto rozhodl''. Oddych si Levi a namířil si to cestou zpátky ven.
_______________________________________________________________________________________________________________
Uběhla dlouhá noc a s prvními paprsky slunce se probudila i Nina... I když paprsky ranního slunce nemohla spatřit výrazné plameny ohně, které svítli na podzemní cestu, slunce dost připomínali.
''Prosim vás, kolik je hodin''? Řekla rozespale Nina.
''Je ráno zachvíli dostaneš snídani'' Odpověděl jeden ze stráže.
''Um...dobře....počkat okovy...proč mám okovy''!!! Řekla naštvaně Nina.
''Ale, ale, notak Nino, nemusíš se tak náhle rozzuřit''. Řekla ji s úsměvem Hanji, která nesla snídani.
''Jéjej, promiň...nechtěla jsem vykřiknout. Omluvila se Nina.
''Slyšela jsem co se včera podvečer stalo. Prý si se chytla s Levim a hádali jste se...co my na to řekneš Nino''.
''Tak moc jsme se nehádali...já.. mno asi jsem opravdu blbá. Nepřemýšlela jsem v tu chvíli a tak nějak mi nedocházelo proč tohle všechno je třeba. Odpověděla smutně Nina a zakousla se do čerstvého pečiva''.
''Neuraž se prosím, ale tak nějak souhlasím s Levim. Přeměnila si se nečekaně na titána, vůbec nevíme co si o tobě myslet a tak je nejlepší tě mít pod kontrolou''. Objasnila Hanji.
''Ano já vím, dochází mi to a je mi líto co se včera stalo. Řekla potichu Nina a přivřela oči''.
''Jsem ráda, že ti to dochází, ale Nino....Zeptej se sama sebe...víš sama vůbec kdo jsi?....Titán nebo člověk...''. Hanji se zvedla rozloučila se s Ninou a odcházela dlouhou podzemní chodbou pryč. Nina se jen dívala jak se Hanji ztrácí v daleké temné uličce a nemohla uvěřit tomu co ji právě řekla....~Víš sama vůbec kdo jsi?~ Tato věta nejspíše Ninu polekala...''Já...já jsem přece člověk....řekla mírně tázavým tónem Nina a zadívala se do plamene pochodně, který svítil na temnou chodbu.....
~Nanys

Obrázek je kreslen mnou a patří k povídce... °^°